Sámi giellalága vuođul mieđihuvvon stáhtadoarjagat
Sámi giellalága 31 §:a čuvvon stáhtadoarjagat jahkái 2024
Sámi giellalága (1086/2003) 31 §:a mielde stáhta bušehttii galgá várret mearreruđa stáhtadoarjagiidda gielddaide, searvegottiide, sámiid ruovttuguovllu bálgosiidda sihke 18 §:s dárkkuhuvvon priváhta doaibmiide lága heiveheamis šaddan sierranas lassigoluid gokčama várás.
Vuoigatvuođaministeriija almmuha ohcanláhkái sámi giellalága 31 §:s oaivvilduvvon stáhtadoarjagiid jahkái 2024. Doarjagiid mihttomearrin lea ovddidit sámi giellalága ollašuvvama nu, ahte daiguin gokčojuvvojit lága heiveheamis šaddan sierra lassegolut. Dál ohcamis lean doarjagat leat oaivvilduvvon 1.1.2024 maŋŋá šaddan lassegoluide.
Ohcanáigi álgá 1.4.2024 ja nohká 30.4.2024 dmu 16.15. Ohcamis galgá geavahit dán ohcanskovi. Ovddasvástádus ohcamuša boahtimis mearreáiggi siste lea ohccis. Mearreáiggi maŋŋá boahtán ohcamušat eai váldojuvvo vuhtii.
Vuoigatvuođaministeriija geavaha doarjagiidda oktiibuot 250 000 euro.
Mearrádusat figgojuvvojit dahkkot jođáneamos lági mielde. Ohccit ožžot almmuhusa mearrádusas čujuhussii, mii lea almmuhuvvon ohcanskovis.
Doarjagii heivehuvvo sámi giellaláhka (1086/2003) ja stáhtadoarjjaláhka (688/2001).
Lassedieđut:
hálddahusčálli Pamela Sarasmo, tel. 0295 150 077, [email protected]
Čielggadanskovvi mieđihuvvon doarjagiidda
Čielggadusat jahkái 2023 mieđihuvvon doarjagiin sáddejuvvojit vuoigatvuođaministeriija registrerenkantuvrii mearrádusas almmuhuvvon diáranummiriin maŋimustá 31.3.2024.
Čielggadusskovvi lea suoma- ja ruoŧagillii.
Stáhtadoarjagiid ulbmilin lea ovddidit sámi giellalága ollašuvvama gokčamiin lága heiveheamis šaddan erenoamáš lassegoluid. Doarjagiid sáhttet mieđihit ee. čuovvovaš ollisvuođaide: jorgalanja dulkongolut (sis. almmustahttindoaibma), dieđiheapmi, skuvlema ja giellaoahpuid áigásaš sadjásašgolut, sihke sámi giellalága heiveheami ovddideapmái laktáseaddji golut.
Dál ohcanláhkái doarjagat leat oaivvilduvvon 1.1.2024 maŋŋá šaddi lassegoluide. Stáhtadoarjaga ulbmilin ii goittotge leat, ahte stáhtadoarjagiin govččašedje buot doaimmas šaddi goluid oppalaččat.
- Jorgalan- ja dulkongolut
Stáhtadoarjagiin sáhttá gokčat áššegirjjiid jorgaleamis ja dulkomis šaddan goluid.
- Dieđiheapmi
Stáhtadoarjaga sáhttá geavahit sámi giellalága čuvvon dieđiheamis šaddan goluid gokčamii (omd. bláđđealmmuhusat, eará almmuhusat, oahpistandávvalat, dieđáhusat, skovit, www-siiddut).
- Giellaskuvlejupmi
Stáhtadoarjaga sáhttá mieđihit sámegiela skuvlejupmái oassálastimis šaddan sadjásašgoluide.
- Ovddideapmi
Stáhtadoarjagiin sáhttá doarjut prošeavttaid, mat ovddidit sámi giellalága heiveheami ja sápmelaččaid gielalaš vuoigatvuođaid ollašuvvama.
Stáhtadoarjaga sáhttet ohcat sápmelaččaid ruovttuguovllu gielddat, searvegottit ja bálgosat sihke lága 18 §:s oaivvilduvvon priváhtta doaibmit. Juos ohcamuš dahkkojuvvo sámi giellalága 18 § vuođul, ohcamušas galgá čielggadit, ahte ohcci lea máinnašuvvon láhkačuoggás oaivvilduvvon priváhtta doaibmi. Juos ohcci lea siviilavuoigatvuođalaš searvvuš dahje vuođđudus, ohcamuššii galgá laktit servoša dahje vuođđudusa guoski registerváldosa sihke maŋimužžan nannejuvvon rehketdoalloloahpaheami, doaibmamuitalusa ja ruhtadoallodárkkisteami muitalusa.
Ohcamuš ohccojuvvo ohcanskoviin, mii gávdno dáppe. Ohcanskovvái galgá laktit skovi olis bivdojuvvon mildosiid. Ohcci doaimmaha ohcanskovi mildosiiddisguin riekteministeriija girjenkantuvrii (kirjaamo.om(at)gov.fi), dahje Oikeusministeriö Ritarikatu 2 B, 00170 Helsset) mearreáiggi siste. Ohcci vástida ohcamuša doaimmaheamis mearreáiggi siste. Mearreáiggi maŋŋá boahtán ohcamušat eai váldo vuhtii.
Riekteministeriija sádde vejolaš dievasmahttinbivdaga sihke doarjjamearrádusa ohcamušas almmuhuvvon čujuhussii.
Doarjagat leat árvvoštallanvuložat. Ohcamušaid árvvoštallan ja daid gaskasaš veardádallan vuođđuduvvet oppalaš guorahallamii. Ohcamušaid gaskasaš veardádallamis váldet vuhtii man bures ohcama ohcanguovdásaš sihke almmolaš ja stáhtadoarjjalága oaivvilduvvon mieđihanvuođuštusat divvet. Doarjaga mieđiheami eaktun lea, ahte ohcci deavdá buot golbma vuollin logahallon ohcama ohcanguovdásaš mieđihankriteara.
1) Doarjagiin ruhtadanláhkái doaibma galgá laktásit sámi giellalága heiveheapmái
Doarjagiin sáhttá gokčat sámi giellalága heiveheamis šaddan erenoamáš lassegoluid dego jorgalan- ja dulkongoluid, giellaskuvlejumi sadjásašgoluid dahje sápmelaččaid gielalaš vuoigatvuođaid ovddideamis šaddan goluid. Árvvoštallamis váldet vuhtii mo doaimmat ollašuhttet sámi giellalága mihttomeriid ja geatnegasvuođaid.
2) Doarjaga ohccái laktáseaddji kritearat
Doarjaga sáhttá mieđihit sápmelaččaid ruovttuguovllu gielddaide, searvegottiide ja bálgosiidda sihke lága 18 §:s oaivvilduvvon priváhtta doaibmiide máinnašuvvon lága heiveheamis šaddan erenoamáš lassegoluid gokčamii.
3) Doarjaga geavahanáigi
Stáhtadoarjja lea oaivvilduvvon 1.1.2024 maŋŋá šaddan lassegoluide. Doarjja ii mieđihuvvo buhtadussan ovddit jagiid goluin.
Riekteministeriija mieđihan doarjja sáhttá gokčat dábálaččat eanemusat 90 proseantta doarjunláhkái doaimma dohkkehahtti goluin.
Stáhtadoarjaga sáhttet mieđihit ohccái dan iežas doibmii dahje prošektii dahjege geavahanláhkái stáhtadoarjjamearrádusa mieldásaš geavahanulbmila ollašuhtti eará go ohcci doaimma dahje prošeavtta doarjumii. Juos stáhtadoarjja mieđihuvvo geavahanláhkái stáhtadoarjjamearrádusa čuvvon geavahanulbmila ollašuhtti eará go ohcci doaimma dahje prošeavtta doarjumii, stáhtadoarjaga oažžu galgá dahká soahpamuša stáhtadoarjaga geavaheamis, geavaheami goziheamis ja daid eavttuin doaimma dahje prošeavtta ollašuhtti oassebeliin.
Riekteministeriija sáhttá mieđihit doarjaga dušše, juos stáhtadoarjjalága čuvvon doarjaga mieđiheami almmolaš eavttut divvet. Ministeriija váldá almmolaš eavttuid vuhtii maiddái doarjaga meari guorahallamis.
Stáhtadoarjaga mieđiheami almmolaš eavttut leat (stáhtadoarjjalága 7 § 1 mom.):
Ulbmil, masa stáhtadoarjja ohccojuvvo, lea servvodatlaččat dohkálaš.
Doarjaga mieđiheapmi lea ákkastallojuvvon stáhtadoarjagiid geavaheapmái ásahuvvon mihttomeriid dáfus.
Doarjaga mieđiheapmi lea dárbbašlaš, go váldit vuhtii ohcci fidnen eará almmolaš doarjaga sihke prošeavtta dahje doaimma kvalitehta ja viiddisvuođa.
Stáhtadoarjaga mieđiheapmi botnjá gilvvohallama ja márkaniid doaibmama dušše vehá.
Juos ohcci lea ovdal ožžon doarjagiid ministeriijas, dat galgá fuolahit, ahte doarjjamearrádusain gáibiduvvon čielggadusat doarjagiid geavaheamis leat dahkkon mearreáiggi siste. Ministeriija hilgu ohcamuša, juos ohcci lea dovdomassii badjelgehččan iežas geatnegasvuođa addit ministeriijai dieđuid ovdal mieđihuvvon doarjagiid geavaheami goziheami várás.
Ohcamuš hilgojuvvo maiddái, juos dat boahtá mearreáiggi maŋŋá.
Doarjaga oažžu geavahit dušše dan ulbmilii, masa dat lea mieđihuvvon.
Riekteministeriija mieđihan doarjja sáhttá gokčat eanemusat doarjjamearrádusas meroštallon ossosa doarjunláhkái doaimma dahje prošeavtta dohkálaš goluin. Dohkálaš golut meroštallojuvvojit doarjjamearrádusas ja dan mildosiin. Doarjja ii oaččo ovttas eará almmolaš doarjagiiguin leat stuorát go EU:a dahje Suoma láhkaásaheamis ásahuvvon stáhtadoarjaga dahje eará almmolaš doarjaga stuorimus mearri.
Doarjaga oažžu ruhtadoalu ja hálddahusa galgá ordnet áššáigullevaččat.
Doarjaga geavaheamis galgá dahkat čielggadusa maŋimustá mearrádusas máinnašuvvon beaivvi.
Doarjaga oažžus gáibidit ruhtadoalu raporterema gollosajiid mielde, juos sáhka lea erenoamáš doarjagis dahje almmusdoarjagis doaimma oassái.
Riekteministeriijas lea vuoigatvuohta dahkat stáhtadoarjaga oažžu ruhtadollui ja doibmii čuohcci dárkkistemiid, mat leat dárbbašlaččat stáhtadoarjagiid máksimis ja geavaheami goziheamis (stáhtadoarjjalága 16 §).
Doarjaga oažžu galgá čielggadit, leago das geatnegasvuohta čuovvut skáhpponláhkaásaheami, ja váldit dan doaimmastis vuhtii. Maiddái stáhtii, gielddaide dahje searvegottiide gullameahttun doarjaga oažžu sáhttá leat geatnegas ordnet gilvvohallamiid iežas skáhppomiid várás skáhpponlága mieldásaš doaibmanvugiid mielde.
Juos doarjaga oažžu deavdá almmusvuoigatvuođalaš lágádusa dovdomearkkaid (omd. ruhtadeamis badjel bealli lea almmolaš ruhtadeapmi), ruhtadeami oažžu galgá čuovvut skáhpponlága buot skáhppomiinnis.
Juos doarjaga oažžu oažžu doarjaga dihto skáhppomii badjel 50 % skáhppoma árvvus, oažžu galgá čuovvut skáhpponlága dán skáhppomis. (Láhka almmolaš skáhppomiin ja
geavahanvuoigatvuohtasoahpamušain 1397/2016).
Stáhtaráđi kansliija lea linnjen, ahte doarjaga oažžu galgá bivdit fálaldaga eambbo go ovtta doaimmaheaddjis dakkár dávvir- ja bálvalusskáhppomiin, maid árvu báhcá álbmotlaš šielbmáárvvu vuollái muhto maid árvolassevearuhis árvu lea eambbo go 20 000 euro.
Doarjaga geavaheamis galgá dahkat čielggadusa maŋimustá mearrádusas máinnašuvvon beaivvi. Čielggadussii gullá sihke ruhtadoalloraporteren ja boađuslašvuođaraporteren.
Čielggadusat mieđihuvvon doarjagiin dahkkojuvvojit skoviin, mii almmustahtto maŋŋelis riekteministeriija neahttasiidduin. Čielggadusat sáddejuvvojit riekteministeriija girjenkantuvrii mearrádusas almmuhuvvon diáranummariin.